Trampské písně 1920 – 1960, Supraphon

Náhodou se ke mě dostala tato dvou desková kompilace firmy Supraphon vydaná roku 1968, jsem velice rád, že mohu psát tuto recenzi, neb jako čundrák, který se toulá s kytarou po lesích, si rád některé písničky z této antologie zahraji.

Na dvou LP deskách se nachází celkem 32 písniček dle titulu z rozmezí 1920-1960, což může být lehce matoucí, neb nejstarší nahrávky jsou až z roku 1929, nejmladší z roku 1967, gró alba pochází ze ‚zlaté éry‘ 1929-31). Dle mého názoru časový rozptyl je posunut do minulosti z jasného důvodu, a to že písničky historicky vznikaly a vyvíjely se v čase, to že nejstarší písnička byla nahrána v roce 1929, neznamená že nemohla vzniknout v roce 1920.

Kompilace se snaží zachytit rannou fázi fenoménu, který na světe nemá obdobu, a to trempské písně, která se postupem času vyvíjela svou hudební, zpěvnou tak textovou formu.

Ač jsou dnešní trampští písničkáři řazeni k folku a country, jejich meziváleční předchůdci vycházeli z úplně jiných zdrojů. Americkou lidovou hudbu tady nikdo neznal a základem byly často upravené styly dobové popmusic – tanga, foxtroty, slowfoxy, ale i ryze evropská ‚lehká‘ hudba. Doplňovaly je naivní představy o námořnických popěvcích, ukolébavkách a dumkách, to vše většinou v obsazení jedné či více kytar a sboru ‚drsných mužů‚.

Kompilaci sestavil a bohatou textovou přílohu s fotografickým materiálem sestavil Zbyněk Mácha. K výběrů písní vytyčil několik kritérií. Jedno z nich stanoví, aby byli svou tvorbou významní písničkáři, dalším kritériem bylo, že písničky byly již nahrány, což se projevuje i v kvalitě přepisu záznamu, kromě dvou posledních písniček, které byly nahrány v roce 1967 ve studiu Supraphon v Dejvicích. Dalším požadavkem bylo, aby písničky zazněly v co možná nejrozmanitější interpretaci.

Kompilace sleduje vývoj trempské hudby podle čtyř hlavních period, ve kterých lze krásně sledovat hudební, textový, interpretační vývoj.

První období 1920-1929 je ve znamení první generace písničkářů, kteří v této době tvořili písně především pro své domovské osady. Písně byly textovány na cizí nápěvy často pod vlivem exotické romantiky.

V druhém období 1929 – 1933 vzniká velká konjunktura písní. Na pomoc přichází nakladatelský a gramofonový průmysl. Z trampských amatérských písničkářů se stávají zruční profesionální autoři. Romantika vzdálených krajů je vystřídána kulisou domovské osady.

Třetí období 1933-1939 je ve znamení stabilizace trampské písně. Dochází k vytříbení repertoáru a kvalitnější interpretaci. Sbory, které vznikaly v předchozích obdobích, se částečně profesionalizují a některé z nich opouští trampské prostředí a vstupují do současného hudebního businessu.

Čtvrté období 1939 – 1960, které lze ještě rozdělit rokem 1948, vykazuje znaky ústupu a stagnace trampské písně vlivem společensko-politických souvislostí. Největší stadium odlivu nastalo v letech 1950 – 1955, kdy se trampská písnička stahuje do pozadí.

Antologie je sestavena chronologicky dle data vzniku nahrávky, kromě první písničky Vlajka, která z důvodu, trampské hymny, byla zařazena jako první.

V době sestavování vydání byla naživu ještě řada autorů, interpretů a účastníků nahrávání (z těch nejznámějších J. Mottl, J. Korda atd.), jejichž komentáře k jednotlivým písničkám oživují stávající textovou přílohu. Mezi řádky můžeme vytušit, že již v té době mezi interprety vyčnívali, ti např. Settlers Club, které můžeme v dnešní době přirovnat k dnešní hudebního showbusinessu.

Co se týče hudební interpretace a nástrojového obsazení v prvních fázích je to pouze kytara, a sbor drsných mužů, kteří zpívají unisono. Písničky mají jednoduché aranže. Postupem času se přidávají další nástroje a vícehlasé sbory jsou již aranžovány do libozvučných souzvuků. Obzvláště písničky z třetího období mohou směle konkurovat písničkám tria Voskovec + Werich + Ježek. Konkrétně písnička Houpy Hou má takovou aranž a podání, jako by vypadla z repertoáru Václava Havelky a jeho Melody Boys.

Resumé

Jakožto tramp a milovní trempské a country hudby hodnotím tuto antologii pro její historické mapování české hudby, velice vysoko.

Zajímavosti

V případě že holdujete trampingu, a spíte na mechu jako já, občas se na osadě objeví tramp s kytarou, který zahraje písničky z této kompilace, mám na mysli písničku Bessie, Hej šup námořníci a o Vlajce jsem se zmínil již výše.

Dále stojí zmínit na jaké nástroje, že to ty trempové vlastně hráli. V poválečné době ještě v Evropě nebyly kytary typu gibson nebo jumbo. Hrálo se na takzvané „vídeňky“, což je kytara kterou vymyslel vídeňský stavitel hudebních nástrojů Josef Obrechtem. Nehrálo se na ni trsátkem, ale vybrnkávalo prsty.

Tracklist

A1	František Korda–	Vlajka Vzhůru Letí (Vlajka)	3:10
A2	Jarka Mottl–	Carriboo	2:35
A3	Josef Vacek (2)–	Potlach	2:45
A4	Jarka Mottl–	Trampská Dumka	2:50
A5	Jarka Mottl–	Pirát	2:30
A6	Jaroslav Novák (4)–	Do Dáli Tam Na Pobřeží	3:20
A7	Jarka Mottl–	Bessie	2:30
A8	Vladimír Eddy Fořt–	U řeky Zambezi	2:35
B1	Jarka Mottl–	Můj Koníčku	2:45
B2	Josef „Pedro“ Mucha*–	Řeka Hučí	2:50
B2	Karel Brokenický–	Ahoj, Kamaráde	2:50
B3	Vladimír Mirko Vostrý–	Tři Stěžně	3:10
B4	Jaroslav Novák (4)–	Hvězdička	3:20
B5	Vladimír Eddy Fořt–	Indiánská Láska	3:25
B6	Josef „Pedro“ Mucha*–	Naše Písnička	3:05
C1	Vladimír Eddy Fořt–	Sosna	3:00
C2	Josef „Pedro“ Mucha*–	Modrý Dým	3:10
C3	Karel Brokenický–	Ukolébavka Námořníka	2:50
C4	Maxa Štraub–	Odešel Kamarád	2:55
C5	Vladimír Eddy Fořt–	Hej šup, Námořníci	2:55
C6	František Korda–	Až Ztichnou Bílé Skály	3:10
C7	Bedřich Nikodem–	Houpy Hou	3:00
C8	Vašek Konvička–	Chata V Lese	2:35
D1	Saša Grossman–	Můj Hochu	3:02
D2	František Belza–	Stíny Na Prérii	3:10
D3	Vladimír Mirko Vostrý*–	Píseň Starého Pistolníka	2:52
D4	Pavel Milan–	Píseň Severu /Bílý Losos/	3:40
D5	Alois Aust–	Pluj, Lodičko	3:25
D6	Zdeněk Zdeša Mencl–	Údolí	1:40
D7	Zdeněk Zdeša Mencl–	Vzpomínka Na Svatojánské Proudy	3:00
D8	Jan Korda–	Nezapomínejte, Kamarádi	3:00
D9	Jarka Mottl–	Osada Stará Je Naše Máma	3:00

 

---